RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ BIO (Hippophae Rhamnoides) - prášek

Nálev a chuť byliny

Prášek oranžové barvy má příjemnou vůni a kyselkavou chuť. V nápojích se nerozpouští. Lze ho přidat k jakémukoli pokrmu, nebo jím obohatit nejrůznější čaje a smoothie.

Původ byliny

Dříve než mu podlehnete, přečtěte si něco o jeho původu, vzhledu a vlastnostech. Pak už budete mít všechny informace, abyste rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) zařadili do jídelníčku nastálo.
Opadavou dřevinu s výrazně žlutými bobulemi jste už možná viděli. Jako keř nebo menší stromek roste v Evropě i Asii, narazit na něj můžete v Číně i na Skandinávském poloostrově. Není bez zajímavosti, že v Polsku patří k chráněným druhům. Rakytník má rád slunce, přesto je značně mrazuvzdorný. Dobře se mu daří ve svahu, v méně úrodné, avšak lehké půdě.
Rakytník řešetlákový poznáte podle trnitých větví, stříbřitě zelených, dlouhých listů a již zmíněných, nápadných plodů. Ty jsou ostatně k vidění i zimě, kdy působí mimořádně dekorativním dojmem. Rostlina je dvoudomá. To znamená, že se vyskytuje ve variantě samčí a samičí. Každá má trochu jinou barvu květů, které se objevují mezi dubnem a květnem. K opylení je nutný přenos pylových zrn prostřednictvím větru. Takzvaná větrosprašnost nebo větrosnubnost je známa například u jehličnanů, břízy nebo trav. Plodem rakytníku řešetlákového je oranžová peckovice, obvykle kulatého nebo vejčitého tvaru a asi centimetrové délky.
Při sklizni je potřeba obrnit se trpělivostí. Keře jsou trnité, plody mají velmi krátké stopky a jejich oranžová šťáva dokáže zabarvit nejen ruce, ale i oděv. Přesto stojí zato věnovat sklizni pozornost a pečlivě každou bobulku uškubnout. Jinak, než ručně, to nejde. V oblastech, kde v zimě panují velké mrazy (jako třeba na Sibiři), setřásají zamrzlé plody z keřů do velkých plachet. Právě v Rusku má rakytník řešetlákový pověst „sibiřského zázraku“.
Nejen Rusové však konzumaci rakytníkových plodů vřele doporučují. Traduje se, že už za Alexandra Makedonského se používaly k výrobě oleje, který dodával vojákům sílu a jejich koním krásnou srst. Tehdy dostal rakytník své jméno – hippos jako kůň a phaes jako lesk. O nic méně populární není ani v Mongolsku nebo Číně. Tibeťané ho používali při plicních a srdečních obtížích i k zastavení krvácení.
Tím se dostáváme ke kouzelným schopnostem plodů rakytníku řešetlákového. Díky vysokému obsahu vitaminů řady B, vitaminu C a vitaminu D a E, stejně jako karotenoidů a dalších sloučenin, se uplatňuje při podpoře imunity a v rekonvalescenci, je užíván k harmonizaci nervové soustavy, při detoxikaci a v mnoha dalších případech obtíží.