SKOŘICE CEJLONSKÁ BIO - prášek

Nálev a chuť čaje

Pravá skořice chutná jemně, nasládle a delikátně. Její aroma je naprosto typické a rozeznatelné. Pokud skořici zalijete horkou vodou, získáte světlý, voňavý výluh. Častěji se ale používá k finálnímu dochucení nápojů, včetně čajů.

Vyzkoušejte ji třeba se zázvorovým čajem, černým čajem s mlékem nebo zeleným Gunpowderem.

Původ čaje

Skořice je kůra skořicovníku, stromu z čeledi vavřínovité. V zásadě existují dva typy skořicovníků – ceylonský a čínský. Takzvaná pravá skořice, kvalitnější a s menším obsahem kumarinu (u kterého existují pochybnosti o zdravotní prospěšnosti) pochází ze skořicovníku cejlonského (Cinnamomum zeylanicum). Jeho původ samozřejmě najdeme na ostrovním státě v jihovýchodní Asii, ale pěstuje se i v jiných tropických oblastech. Kůra stromu vyniká světlou barvou, je křehká a na chuť velmi delikátní a jemná.

Stromy mohou dorůstat až do výšky 10 metrů, pro potřeby sklizně skořice se ale udržují nižší. Mají podlouhlé lesklé listy a drobné bílé květy. Plodem jsou modročerné bobule. Skořicovníkům se dobře daří v písčité, často zavlažované půdě. Sklízejí se celé větve, které dosáhly průměru 2-3 cm.

Dvakrát ročně (v květnu a červnu, říjnu a listopadu) je farmáři seřezávají, pak z nich odstraní listy a postranní větvičky. Tradičně se kůra uvolňuje přitlačováním tvrdého dřeva po celém obvodu větví. Po naříznutí ji lze hezky sloupnout. Jeden den se nechávají bílé svitky skořice odpočívat.

Následuje napnutí na širší tyč a ruční seškrábání vnější korkové vrstvy. Nakonec se suší – nejprve ve stínu, pak na přímém slunci. Kůra se tím svine do známé „dvojité trubice“ a mírně ztmavne.
Skořice neobsahuje žádné dodatečně přidané aroma ani barviva.