Herbář a účinky petržele

V aréně zuří boje, gladiátoři se rvou jako lvi a dav tleská jejich odvaze a síle. Víte, že za jejich fyzičkou ale kromě tréninku stála petržel? Tu totiž v starodávném Římě uctívali jako mocný zdroj energie a vitality. Tak si na to vzpomeňte, až ji budete krájet do polévky.

Petržel ovšem zvládá i další věci:

• má silné protizánětlivé účinky, což si pochvalují i lidé trpící revmatoidní artritidou,
• ženy ocení její pozitivní vliv na míru bolestivosti menstruace a intenzitu krvácení,
• tlumí bolest zubů a osvěžuje dech,
• obsahuje vysoký podíl vápníku a kyseliny listové, což je užitečné při osteoporóze i pro nastávající maminky,
• užívá se jako jeden z možných způsobů prevence rakoviny prsu,
• zlepšuje kvalitu vlasů, pokožky a nehtů,
• urychluje hojení podrážděné kůže následkem poranění, bodnutí hmyzem či přílišného vystavení slunci,
• pomáhá při potížích ledvin a močových cest,
• snižuje hladinu cukru v krvi, je tedy vhodná i pro diabetiky druhého stupně,
• posiluje obranyschopnost organismu a je antibakteriální.

Málokterá bylinka obsahuje v tak drobných lístcích téměř celou lékárnu. Kromě důležitých vitamínů A, B, C a K v ní najdete i mnoho minerálních látek - mimo již zmíněného vápníku je to třeba železo, zinek, mangan, hořčík, fosfor, draslík a mnoho dalších. Přes všechny pozitivní stránky petržele, nemá tato rostlina z pohledu legend zrovna dobré renomé. Říká se jí “bylina ďábla” a její zasazení na Velký pátek přináší neštěstí. Také semena, která klíčí oproti jiným poměrně pozdě, musí údajně nejdříve několikrát urazit cestu do pekla a zpět. Ani starořecké pověsti nebyly příliš lichotivé - věnovaly petržel Persefoně, královně podsvětí, a varovaly vojáky, že kontakt s touto bylinou před bitvou značí téměř jistou smrt. Naštěstí se postupem času jméno petržele dostatečně očistilo a nyní už je považována za jednu z nejlepších léčivek. Původ slunce milující rostliny byste našli v jižní Evropě kolem Středozemního moře, ovšem dnes se jí dobře daří skoro po celém světě včetně tropických oblastí. Běžně užíváme čerstvých lístků jako koření specifické chuti, ovšem výborná je i sušená v bylinných směsí. Její konzumace není výrazně omezena.