Herbář a účinky Chagy

Vzhledem vás asi neuchvátí, ale použití má široké. Houba rostoucí hlavně na břízách a bucích severních oblastí Evropy, Asie, USA a Kanady ze svých hostitelů doslova vysaje všechny cenné látky. Když se pořádně rozroste, stromy zchřadnou. Jakoby celý jejich dlouhý život vstoupil do houby, které nikdo neřekne jinak než Chaga. Kromě botaniků – ti pro ni mají název rezavec šikmý.

Má tvrdou strukturu, takže se tradičně zpracovává na prášek, který lze přidat do nápojů, nebo z něj lze připravit čaj. Proč to udělat? Protože kdo užívá Chagu, může se těšit dlouhému zdraví. Ne nadarmo ji čínský propagátor Shen Nung Pen Ts´ao Ching (kolem roku 200 n. l.) označil za „krále bylin“.

Chagu sibiřskou používali už v dávné Mezopotámii. Existuje dokonce úvaha, že ledový muž Ötzi, narozený někdy kolem roku 3300 př. n. l. a nalezený v roce 1991 v Alpách mezi Rakouskem a Itálií, zemřel ve chvíli, kdy nesl Chagu k ohni. Další zmínka je spojována s původními obyvateli Ruska, kteří její odvar popíjeli v obdobích půstu, houbu v kombinaci se sádlem používali jako přírodní mýdlo, její popel sypali na vředy.

Popularita Chagy v Rusku nikterak neklesá. Lovci a lesníci ji používají ke zvýšení vytrvalosti. V 50. letech minulého století se jejím výzkumem začal zabývat Moskevský lékařský institut a v roce 1955 byla houba uznána Ruskou lékařskou akademií vědy coby zdraví prospěšný prostředek.