Herbář a účinky Schizandry

Možná jste ji zahlédli i v našich parcích a zahradách líně se pnout po zdech a balustrádách. Asijská kráska je známá pro své jasně červené souplodí, které ovšem není jen ozdobou, ale také zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek, čímž si zasloužila výsostné postavení v přírodním léčitelství.

Magnolka, limoník, schizandra či oficiálně klanopraška čínská. To vše jsou názvy pro liánovitou rostlinu s původem ve východní Asii. Kupříkladu v Číně jsou první zmínky o léčivých dovednostech schizandry staré přes 2000 let a rostlina zde dosud tvoří jeden z pilířů lidové medicíny.

Její bobule jsou známé jako plody pěti chutí, protože se v nich snoubí sladkost, kyselost, hořkost, slanost a trpkost. Toto má pro čínské léčitelství obrovský význam. Usuzují, že každá z chutí ovlivňuje jinou část těla, proto je pro ně schizandra symbolem všestrannosti a hlavně dokáže probudit Qi, životní sílu a energii.

Ruští vědci v šedesátých letech minulého století prozměnu objevili, že klanopraška je dokonalou ukázkou tzv. adaptogenu - přírodních látek, které umí pomoci tělu vyrovnat se s negativním působením okolních vlivů a nežádoucím stresem. Zařadila se tak mezi v západním světě známější rostliny s touto dovedností jako je například kustovnice nebo ženšen. Nejvíce skloňovanými sloučeninami, které stojí za jejími schopnostmi, jsou schisandrin a gomisin A, obsahuje ale také velké množství vitamínů.

Využívána může být téměř celá rostlina, nejčastěji však narazíte na plody, které jsou samy o sobě jedlé, ovšem jejich specifická chuť mnohdy v přímé konzumaci odrazuje. Jsou-li ovšem usušené a rozemleté, pak i pouhým smícháním prášku s čistou vodou získáte osvěžující nápoj. S oblibou se používá i pro výrobu tonika za pomoci kosmetického lihu. Při rozumném dávkování lze schizandru užívat dlouhodobě, nicméně není vhodná pro těhotné ženy a některé studie doporučují předchozí lékařskou konzultaci také lidem trpícím epilepsií.