Papája list

Nálev a chuť byliny

Nálev z listů papáji má tmavě žlutou barvu. Vůně je velmi nevýrazná, trochu připomíná čerstvě usušené seno. Chuť lze popsat jako jemnou, nasládlou, na konci nepatrně hořkou. 

Původ byliny

Plod papáji získal za dob Kryštofa Kolumba přezdívku ovoce andělů. Je ovšem pravdou, že dříve než španělští a portugalští mořeplavci, znali sladké ovoce vzhledem připomínající hrušku domorodí středoameričtí indiáni. V tomto případě ale o papáje se žlutou dužinou a tisícovkou peciček psát nebudeme. Neméně zajímavé jsou totiž její listy.

Papája obecná (Carica papaya) je tropická rostlina pocházející ze Střední Ameriky. Dnes ji najdeme téměř ve všech tropických oblastech světa – od Indie přes jihovýchodní Asii až po Afriku nebo Jižní Ameriku. V přírodě připomíná spíše štíhlý strom než bylinu. Dorůstá až do 10 metrů, má dutou, měkkou lodyhu připomínající kmen a na jejím vrcholu vyrůstá růžice velkých listů.

Právě listy papáji jsou botanicky i vzhledově velmi zajímavé. Mohou měřit až 75 centimetrů a jejich hluboce členěný tvar připomíná rozevřenou lidskou dlaň. Mají sytě zelenou barvu, výraznou žilnatinu a dlouhé řapíky. V tropických oblastech se sbírají především mladé listy, které jsou chuťově jemnější. V některých kuchyních se dokonce používají jako zelenina – přidávají se do polévek, kari nebo se dusí podobně jako špenát.

List papáji je ale ceněný především pro mimořádně bohaté spektrum bioaktivních látek, sloučenin, které jsou předmětem mnoha studií.

Listy papáji obsahují například:

• enzym papain,
• flavonoidy,
• alkaloidy (například karpain),
• fenolické sloučeniny,
• vitaminy A, C a E,
• minerální látky (zejména vápník, hořčík a železo),
• odbourávání tuku,
• přirozená obranyschopnost,
• normální trávení.

Právě kombinace těchto látek dělá z papájových listů pozoruhodnou ingredienci, která se postupně dostává i do světa čajů a bylinných nálevů. A rozhodně stojí za pozornost stejně jako její slavné tropické plody.