Herbář a účinky Omanu

Podle báje vyrostl oman pravý všude tam, kam dopadly slzy překrásné Heleny Trojské během jejího únosu ze Sparty. Přestože ženské slzy nejsou důvod k radosti, za hojný výskyt této byliny můžeme být přece jen rádi.

Inula helenium, jak zní latinské jméno této rostliny, je běžně rozšířená od západní Evropy až po Indický poloostrov a západní část Číny. Jedná se o vytrvalou a košatou bylinu dosahující  metru a půl. Má podlouhlé, poměrně velké listy a střapaté žluté květy. Roste na rumištích, paloucích i podél cest, kde vyhledává převážně stinná místa s dostatkem vláhy a živin.

Látky, které působí pozitivně na naše zdraví, jsou obsaženy v celé rostlině, ale nejbohatší na ně je kořen. Ten také velmi zajímavě voní. Proto je často používán pro výrobu esenciálních olejů v kosmetickém průmyslu. Oblíbený byl dříve i ve veterinární praxi, jeden z anglických názvů této rostliny znamená v překladu “léčitel koní” Bylina je populární v Ájurvédě i čínské lidové medicíně. V Evropě byly kapky či pastilky z kořene omanu běžnou součástí boje proti kašli ještě v 19. století. I v dnešní době je využití omanu poměrně časté. Můžete na něj narazit ve formě sirupu či nálevu ze sušeného oddenku. Ten lze pít či z něj připravovat koupele a obklady. Konzumace v rozumné míře je v pořádku i pro těhotné a kojící ženy. Po osmi týdnech však radíme přestávku.

Schválené zdravotní účinky:

• Normální činnost hltanu a dýchacích cest 
• Normální trávení
• Vylučování vody z organizmu