KOZLÍK KOŘEN (Radix valerianae) - bylina

Původ byliny

Věděli jste, že Vám kozlík lékařský může pomoci nalákat kojoty či žížaly a naopak odehnat jeleny? Pravda, asi to není nejužitečnější informace, ale co kdyby.

Valerianu officinalis, jak zní latinský název této vytrvalé byliny, můžete najít v pásmu od střední a jižní Evropy až po ruské pohoří Ural. Dorůstá výšky dvou metrů a od června do srpna bývá zdobena drobnými květy bílé či růžové barvy. Ty se pro jejich sladkou vůni přidávaly v 16. století do parfémů.

Pozornost léčitelů a antických lékařů si však získal už v dávné minulosti spíše kořen kozlíku. Ten, narozdíl od květů, skutečně nevoní. Nelze říci, že by páchl, jen je jeho aroma velmi specifické. Někdo z něj cítí květiny, jiný ponožky. Jisté ale je, že zvířata z něj blázní a jindy lenivý kocour by pro něj šel třeba světa kraj. Zdravotních benefitů pro náš organismus má ovšem kořen kozlíku lékařského na rozdávání. Jeho tišících a relaxačních dovedností si všiml již Hippokrates a Gallen to později potvrdil. Babky kořenářky jej doporučovaly na úzkostné pocity a bolesti hlavy. Během druhé světové války se pak valeriánské kapky užívaly mezi vojáky i civilisty pro snížení stresu z probíhajících bojů a náletů.

Kořen se sbírá hlavně v květnu. Po očištění se velmi pomalu suší při teplotě kolem 30 °C a následně se nakrájí na drobné kousky. Můžete z něj připravit nápoj, tinkturu nebo si nálev přidat do koupele. Majitelé domácích mazlíčku si mohou vyrobit domácí rozprašovač, který pomůže uklidnit kočky a psy např. při cestování nebo kvůli ohňostrojům.

Pokud si z valeriany budete vařit nálev, stačí Vám dva šálky denně po dobu nanejvýš dvou měsíců. Neužívejte kořen byliny bez předchozí konzultace s lékařem, pokud máte předepsány tišící léky či antidepresiva. Kozlík lékařský dále není určen těhotným a kojícím ženám.