Pečená jablka s mandlemi - ovocný čaj

Nálev a chuť čaje

Ovocný čaj, který jsme nazvali Pečená jablka s mandlemi, svému názvu stoprocentně dostojí. Nálev barvy sluníčka voní na míle daleko a chutná jako jablka lehce opražená na másle, posypaná mandlemi a přelitá vanilkovým likérem. Zkrátka velká dobrota pro dny všední i sváteční.

Původ čaje

Jak dlouho vlastně známe jablka? Tisíce let! První jabloně rostly v pohoří Tian Šan na hranicích dnešního Kazachstánu a Číny, a to v „divoké“ verzi Malus sieversii. Odtud se díky obchodním trasám a hedvábné stezce postupně rozšířily do Středomoří, Persie, Egypta a Evropy. Velké oblibě se jablka těšila v antickém Řecku a Římě. Řekové je dokonce pěstovali a šlechtili tak, aby vznikaly nové odrůdy. Římané rozšířili kultivaci jabloní po celé Evropě, zejména do oblastí dnešní Francie, Německa a Velké Británie. Ve středověku se staly jabloně běžnou součástí evropských zahrad a klášterních sadů. Jejich věhlas šířili mniši, kteří se věnovali jak šlechtění dalších odrůd, tak dokumentování metod pěstování. Do Severní Ameriky se jablka dostala až s příchodem evropských osadníků v 17. století – první jabloň zasadili v Bostonu.

Dnes na celém světě roste přes 7 500 odrůd, a i když se mohou jednotlivé odrůdy jablek značně lišit, stále jsou velmi populární. Kromě úžasné chuti totiž nabízejí i vysoký obsah vitaminů (C, K, B6, A, E), minerálních látek (draslík) a vlákniny.  V kuchyni se využívají čerstvá, na výrobu šťáv, do dezertů, jako příloha, v sušené formě nebo jako součást tradičních jídel.

Dlouhou a fascinující historii mají také mandle, druhá podstatná ingredience čaje Pečená jablka s mandlemi. První zmínky se objevují v Persii a Mezopotámii, kde mandlovníky lidé pěstovali už před 4 000 lety.

Mandle hrály důležitou roli ve starověkých civilizacích. Například Egypťané a Féničané je považovali za symbol štěstí. V Egyptě byly mandle spojovány s pohřebními obřady – badatelé je dokonce nalezli v hrobce Tutanchamona. Staří Egypťané věřili, že mandle jsou posilující potravinou pro život po smrti. Římané používali mandle jako svatební dar, protože pro ně byly symbolem plodnosti. Tradice rozdávání mandlí na svatbách přetrvala do dnešních dnů, kdy se často darují jako symbol štěstí a prosperity.

Mandle jsou plodem mandlovníku obecného (Prunus dulcis) stromu pocházejícího z oblasti Středního východu a jihozápadní Asie, především z oblastí dnešního Íránu, Sýrie a Palestiny. Dnes se mandle pěstují převážně v suchých a teplých klimatických oblastech, největší produkce pochází z Kalifornie. Další významní producenti jsou Španělsko, Írán, Maroko a Itálie.

Pokud jde o výživové hodnoty, řadíme mandle mezi takzvané superpotraviny. Kromě vlákniny, bílkovin a vitaminu E obsahují také hořčík, fosfor, vápník, draslík a železo. Jsou ceněny i coby zdroj mono a polynenasycených mastných kyselin. Mandle lze konzumovat syrové, pražené, jako součást salátů, dezertů či pokrmů, nebo se z nich připravuje mandlové mléko, mandlová mouka či mandlové máslo.