Pískavice řecké seno BIO (Trigonella foenum-graecum) - prášek

Nálev a chuť byliny

S pískavicí se neodmyslitelně pojí nezaměnitelná vůně i chuť indického koření.

Původ byliny

Něco na ní být musí, když doprovázela Tutanchamona na věčnost. Semena této byliny byla totiž nalezena v jeho hrobce. První záznamy o pískavici ale sahají ještě dále, do období kolem roku 1500 př. n. l..

Řecké seno je jednoletá rostlina dosahující necelého jednoho metru. Na první pohled ji poznáte podle oblých trojúhelníkových listů, žlutých květů a lusků plných žlutohnědých semínek. Má pronikavou vůni a semena jsou velmi hořká. Při vyšších teplotách, například pražením, však tuto hořkost ztrácí a chuť získává mnohem příjemnější orientální stopu. Pískavice (latinsky Trigonella foenum-graecum) pochází pravděpodobně z Indie a Blízkého východu. Upřednostňuje teplé klima, velmi rychle se tak i kvůli svému dřívějšímu hospodářskému významu rozšířila do oblasti Středozemního moře.

Původně byla využívána jako krmivo dobytka, ovšem brzy začala být ceněnou jako součást gastronomie a přírodní medicíny. V prvním století našeho letopočtu z ní Římané vyráběli víno a obecně se využívala pro ochucení jídel, tabáku či nápojů. Jako koření je dodnes neoddělitelně spojená s indickou kuchyní, kde se mletá semena přidávají do kari a chutney. Semínka obsahují velké množství vitamínu B a C, ale také další důležité prvky jako třeba vápník, hořčík, draslík aj.

Využití prášku ze semen řeckého sena je široké. Lze z nich připravovat kaši pro vnější aplikaci či přichystat nálev. Oblíbená varianta je přidání prášku do jídla či ovocných nápojů. Konzumace není vhodná pro těhotné ženy, naopak kojícím maminkám ji lze více než doporučit.