GUARANA PRÁŠEK - bylina

Nálev a chuť byliny

Nebudeme vám nic nalhávat – guarana v podobě jemně mletého prášku je zkrátka hořká. Ale ne nepoživatelně. Podle nás je v ní i trochu nasládlosti s příjemnou bylinnou stopou. Voní skutečně libě, kakaově.

Původ byliny

Přirozená stanoviště popínavé liány s mnoha pojmenováními bychom našli v Brazílii, Ekvádoru, Venezuele, Kolumbii, tropických částech Ameriky i Afriky. My jsme semena přivezli z Brazílie. Pěstitel a výrobce prokázali jejich organický původ a obsah všech ceněných látek.

Guaranu můžete najít pod názvem kukura nápojná, brazilské kakao, waranna, quarana, wanna… Vždy jde ale o paulinii nápojnou (Paullinia cupana), popínavý keř s tenkými rýhovanými lodyhami, které se mnohdy táhnou až do délky 12 metrů. Listy jsou složeny z 3-5 oválných lístků a květy vytvářejí hrozny žluté nebo nazelenalé barvy. Plod vypadá jako malé červené oko s černou zorničkou. Indiánům údajně připomínal zlé oko. K němu se samozřejmě váže legenda… Podle ní zabili indiánského chlapce duchové (někdy se traduje, že šlo o hada) a z jeho očí, která vsadila hochova matka do země, vyrostla první paulinie. Kdo snědl její semena připomínající oči, získal chlapcovu sílu a mládí.

Evropanům představil Guaranu jezuitský misionář Joao Felipe Bettendorf koncem 17. století. Písemné zmínky dokládají, že ještě před objevem Ameriky Kryštofem Kolumbem pěstovali místní domorodci paulinie na plantážích. Chemickou analýzou, kterou v roce 1700 provedl německý botanik Theodor von Martius, byl izolován guaranin, původně pojmenovaný jako kofein. Výzkumy z poloviny 20. století potvrdily, že Guarana je naprosto netoxická a pomáhá zvládnout řadu neduhů.

Pro potřeby lidové i klasické medicíny se semena paulinie melou na velmi jemný prášek. Potravinové doplňky jsou z něj vyráběny přidáváním nejrůznějších pojiv a aromat.

Z Guarany lze připravit velké množství nápojů včetně alkoholických, přidává se také do potravin.