Herbář a účinky Jestřabiny

V zemědělsko-hospodářské oblasti to jestřabině nevyšlo, zato v lidovém léčitelství se hřeje na výsluní již od dob středověku. Sušená nať této rostliny totiž dokáže divy.

Jestřabina lékařská je vytrvalá, až jeden metr vysoká bylina s bíle, fialově či modře zbarvenými květy ve tvaru zvonku. Většinou roste více rostlin pohromadě a daří se jí v místech s organicky bohatou půdou. Původně se jestřabina, latinsky Galega officinalis, vyskytovala v oblasti Středního východu. V dnešní době ji ale můžete najít téměř po celé Evropě, v Severní i Jižní Americe a na poměrně rozsáhlém území v Asii. Důvodem tohoto rozšíření je její původně ryze hospodářský účel. Pěstovala se jako krmivo pro dobytek a jako prostředek zvyšování produkce mléka u krav, ovcí a koz. Poměrně brzy se ovšem zjistilo, že čerstvé listy jestřabiny obsahují škodlivé látky, jež nevábně ovlivňují chuť mléka a mohou zvířatům i ublížit.

Naštěstí pro nás, působením tepla se tyto látky ztrácí, proto se v rámci přírodního léčitelství vždy používala pouze sušená nať. Ta si uchovává své zdravotní benefity a ani kojící maminky se nemusí bát, že by se chuť mléka změnila. Z nati se připravuje nejčastěji nálev. Ten si v rozumných dávkách můžete dopřát i po dobu osmi týdnů. Nejsou známy vedlejší účinky, jen v případě diabetiků a osob s poruchou krvetvorby doporučujeme předem informovat ošetřující lékaře.

Schválené zdravotní účinky:

• Kojení