Herbář a účinky višně

Taky vám někdy přijde, že se na višeň neprávem koukáme skrz prsty? Prý je to obyčejná kyselá třešeň, jenže právě ta pikantní kyselost dává jídlům a nápojům ten správný říz. A co teprve když se zeptáte v pálenici, tam na ni pějí úplné ódy.

Jedná se bezpochyby o jeden z ikonických symbolů léta. Mnozí z nás mají před očima babiččiny police prohýbající se pod řadami napěchovaných zavařených sklenic s marmeládou, džemem či kompotem.

Původ višní lze vystopovat do oblasti jihovýchodní Evropy, přibližně na území mezi Tureckem a Ruskem. Postupem času se pro velkou oblíbenost višně rozšířily do dalších částí světa. Velmi oblíbené jsou například v USA či Velké Británii. A to i přesto, že jejich pěstování je vzhledem k choulostivosti na počasí a ohroženosti škůdci docela komplikované.

Strom je v porovnání s třešní menší, má košatou korunu bohatě obsypanou temně rudými plody s peckou.

Zrání probíhá v poměrně krátkém časovém úseku - obvykle od pozdního května do konce září. Po sběru musí být višně rychle zpracovány, i proto jsou málokdy v obchodech k sehnání čerstvé. V kulinářství jsou plody základní surovinou pro přípravu velkého množství dezertů, ovšem při přípravě teplých a studených nápojů lze používat i listy.

Schválené zdravotní účinky:

• Normální funkce dolních močových cest