HERCAMPURI - bylina

Nálev a chuť čaje

Nálev Hercampuri má světle žlutou až lehce nazelenalou barvu. Voní decentně trávově, trochu jako hrách. Chuť je výrazná, silně hořká.

Původ čaje

Hercampuri (čte se erkampuri) patří mezi byliny nenápadné vzrůstem, ale silné působením. Narazit na ni lze na nepřístupných místech peruánských And, kde roste v malých skupinkách. Podmínky panující v nadmořské výšce 3 500 – 4 500 metrů dovolí rostlince dosáhnout maximálně 15 centimetrů. Má malé, žluté až tmavě zelené lístky, kvete fialovými nebo tmavomodrými květy, jaké známe u domácích hořců. Plody obsahují černá nebo hnědá semena, kterými se rozmnožuje.

Favoritku peruánské medicíny můžete najít i pod jinými názvy jako například Hircampuri, Té de Chavín nebo Hjircan Pureck. Poslední uvedený jí dali indiáni kmene quechua a v překladu znamená „ten, který kráčí“. Údajně odkazuje na osoby, které obcházely vesnice a přinášely léčivé byliny. Zřejmě včetně Hercampuri. A jaké je její české pojmenování? Hořeček růžový.

Ačkoli domovem Hercampuri jsou peruánské provincie Puno, Cajamarca nebo Cuzco, je dnes bylina pěstována i v Jižní Americe, USA a dokonce i Evropě. Což svědčí o její značné popularitě.

Pro potřeby fytoterapie se používá celá nadzemní část, která bývá sklízena ručně a pečlivě, pomalu sušena. Stonky s listy a květy obsahují kromě hořkých glykosidů také euritarin a minerální látky (vápník, draslík, sodík, hořčík a hliník). Protože Hercampuri chutná opravdu výrazně hořce, doporučujeme při užívání začít na malých dávkách a postupně je zvyšovat.

Bylinu by neměly užívat osoby s vředovým onemocněním žaludku a dvanáctníku, stejně tak těhotné a kojící ženy nebo děti. Maximální délka bylinné kúry nemá přesáhnout 2 měsíce.