Jasmín

Nálev a chuť jasmínu

Nálev z jasmínových květů je skutečně mírný. Má světle žlutou barvu a nasládlou, velmi příjemnou chuť. Typickou jasmínovou vůni však nečekejte. Sušené květy voní jen velmi nevýrazně a jemně.

Původ jasmínu

Jasmínové květy používali už ve staré Číně. Jejich silná vůně přitahovala pozornost bylinkářů i majitelů čajových zahrad, kteří je nechávali působit na lístky zeleného čaje, do nichž se aroma velmi dobře absorbuje.

Sušená poupata jasmínu pravého (Jasminum grandiflorum) pocházejí od Středozemního moře. Jasmín je velmi populární v Turecku, kde z něj vyrábí kvalitní oleje, Egyptě, kde je uctíván pro schopnost stimulovat libido i Číně pro už zmíněné přidávání k čaji a popíjení při nejrůznějších zdravotních potížích.

Jasmín původně rostl v jižní Asii, na Arabském poloostrově a v severovýchodní Africe. Do Evropy byl poprvé přivezen v 16. století z Číny. Opadavý keř dorůstající 2-4 metrů je řazen do čeledi olivovníkovitých. Má plazivé stonky a štíhlé, tmavě zelené listy. Květy jsou bílé, velmi sladce vonící. Sbírají se ručně pouze v noci, kdy se otevírají a vydávají svou omamnou vůni.

Větvičky s květy jasmínu jsou používány při nejrůznějších rituálech. Můžeme je vidět na svatbách, při náboženských obřadech i festivalech. Na Havaji je jasmín tématem mnoha písní, v Indonésii se jeho květ stal národním symbolem, stejně tak v Pákistánu a na Filipínách. V Thajsku je květ jasmínu symbolem mateřství.

Magie přisuzuje jasmínovým květům schopnost přivolat věštecké sny a přinést peníze. Pro tyto účely je prý potřeba spalovat v ložnici květy a listy. Jasmín se často označuje také jako bylina lásky a bohatství.