Jitrocel list (Plantago lanceolata) - bylina

Nálev a chuť byliny

Příjemně mátová chuť nálevu je zahalena do pikantní a svěží vůně louky.

Původ byliny

Na první pohled nezaujme a na louce jej patrně přejdete bez povšimnutí. Ovšem stačí vědět, s kým máte tu čest, a hned se na něj budete dívat jinak.

Jitrocel kopinatý, latinsky Plantago lanceolata, je vytrvalá bylina dorůstající zpravidla do 30 centimetrů. Má výrazně žilnaté dlouhé listy tvořící u země růžici. Drobné květy se shlukují do klasu a jsou bíle či do hněda zbarvené.

Lze na něj natrefit na mezích, pastvinách i podél cest. Rostlina dává přednost slunným místům, kde nehrozí podmáčení půdy. Je však velmi odolná a nenáročná. I proto se snadno rozšířila z Evropy a Asie, kde se původně vyskytovala, takřka do celého světa, včetně vzdálených ostrovů jako je Madagaskar či Nový Zéland. Pro jeho velkou oblibu ve farmaceutickém průmyslu je v dnešní době dokonce účelně pěstován.

I když byl v počátcích využíván hlavně jako krmivo pro dobytek a ptactvo, již v Antice objevili jeho kouzelnou moc pro naše zdraví. Jitrocel nemohl chybět v kapsáři žádné babky kořenářky.  Navíc také obsahuje vitamín C, draslík, zinek a jiné důležité stopové prvky.

Asi každý někdy slyšel o jitrocelovém sirupu. Ze sušených listů byliny se ovšem dá snadno připravit i chutný nálev. Ten mohou pít v rozumných dávkách i malé děti. Jedná se o velmi bezpečnou rostlinu bez známých vedlejších účinků, přesto raději by těhotné a kojící ženy měly konzumaci předem probrat s ošetřujícím lékařem.