VANILKOVÝ SEN - černý čaj

Nálev a chuť čaje

Černý čaj Vanilkový sen dává tmavě jantarový nálev. Jeho chuť je svěže svíravá, občerstvující, v závěru sladká. Doplňuje ji hřejivá vanilka. Výsledná kompozice připomíná bourbon.

Původ čaje

Černý čaj si možná spojíme spíš s anglickou královnou než čínskými čajovými mistry. Přesto to byli právě oni, kdo „trvanlivou“ verzi čaje dali světu. V polovině 17. století totiž poptávka po lahodném nápoji z čajových lístků vzrostla i v Evropě. Ovšem zelené a bílé čaje během několikaměsíčního

transportu ztrácely barvu, chuť i vůni. Delší oxidace enzymů (nesprávně fermentace), ke které při výrobě černého čaje dochází, je zárukou uchování všech žádoucích senzorických vlastností. Čaj tak mohl putovat klidně i na zmíněný anglický dvůr.

Jak výroba černého čaje vypadá? Nejprve je potřeba naškubat dostatek lístků čajovníků čínských (Camellia sinensis). V případě vzácných čajových sort je sklízejí ručně ženy a dívky do velkých bambusových košů. Pak se čaj nechává zavadnout a je rolován nebo natřásán. Tím dojde k narušení buněčných struktur v listech, uvolnění šťávy a zahájení oxidace enzymů. Tento proces je velmi bedlivě sledován a kontrolován manažerem plantáže. Na správné teplotě čaje a délce oxidace závisí výsledná kvalita. Jakmile je oxidace dostatečná, putuje čaj k sušení, dělníci ho třídí a balí.

Sluší se zmínit také druhou ingredienci Vanilkového snu – vanilku. Aromatické koření je dobře známo z potravinářství nebo kosmetického průmyslu. Tobolky vanilovníků (Vanilla), což jsou mimochodem orchideje), byly do Evropy poprvé přivezeny začátkem 16. století. Původně se vanilovníky vyskytovaly v Mexiku, dnes je možné je díky objevu umělého opylení pěstovat na Madagaskaru, ve Francouzské Polynésii nebo na Bourbonském ostrově. Vanilka je oblíbená pro specifickou vůni a sladkou chuť.