Yerba Mate Žaludeční elixír

Nálev a chuť čaje

Po zalití horkou vodou dává čaj Yerba Mate Žaludeční elixír nálev světle žluté barvy, decentní, bylinkové vůně a velmi příjemné, lehké chuti. Protože jsme směs namíchali tak, aby nedráždil, je výsledek něžný, bylinný, vlídně zemitý a mile kořeněný.

Původ čaje

Začněme u yerba mate, tradičního jihoamerického nápoje, který se vyrábí z listů cesmíny paraguayské (Ilex paraguariensis). Ta roste zejména v Argentině, Paraguayi, Uruguayi a jižní Brazílii. Stálezelený keř nebo malý strom dorůstá do výšky 15 metrů, má tuhé, lesklé listy tmavě zelené barvy a kvete bílými květy. Pro úplnost dodejme, že plody jsou malé červené bobule, které dozrávají během podzimu. Cesmína preferuje teplé a vlhké klima a nejčastěji se pěstuje v subtropických lesích Jižní Ameriky.

Pozornost ale nepřitahují její květy nebo snad plody. Tím nejzajímavějším na cesmíně paraguayské jsou listy a větvičky. Právě z nich se vyrábí yerba mate, neoddělitelná součást jihoamerické kultury a každodenního života. Historie mate sahá až do předkolumbovské éry, kdy ji začali využívat domorodí obyvatelé Jižní Ameriky – Guaraníové a další původní kmeny. Byla pro ně posvátnou rostlinou a představovala prostředek k dosažení síly, vitality a vnitřního klidu.

Moderní věda ukazuje, proč se mate stalo tak populární. Obsahuje totiž kromě kofeinu, který je zodpovědný za stimulační účinky, také třeba alkaloidy theobromin a theofylin i antioxidanty, vitaminy a minerální látky. Jmenujme například vitaminy skupiny B, vitamin C, hořčík, draslík a mangan. Díky tomu patří ke schváleným zdravotním účinkům yerba mate podpora normální činnosti kardiovaskulárního systému, schopnost potlačit duševní i tělesnou únavu, vylučovat z organismu vodu a kontrolovat tělesnou hmotnost.

Neméně zajímavá je máta peprná (Mentha × piperita), aromatická trvalka známá osvěžující mentolovou vůní a širokým využitím. Jak vypadá, jistě víte: Dosahuje 40 až 80 centimetrů, má přímou, čtyřhrannou lodyhu s tmavě zelenými, vejčitě kopinatými listy s pilovitým okrajem. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 4–9 centimetrů. Květy jsou drobné, růžové až fialové, uspořádané v lichopřeslenech, které tvoří klasovitá květenství na vrcholu stonku. Celá bylina je pokryta žlázkami vylučujícími aromatické silice, které jí dodávají charakteristickou vůni.

Používání máty má dlouhou historii. Sušené listy máty byly objeveny v hrobkách datovaných do roku 1 000 př. n. l. Staří Řekové a Římané ji využívali v případě trávicích potíží a jako osvěžující přísadu do koupelí. Také ve středověké Evropě byla máta mimořádně ceněna, v 18. století ji lidé začali pěstovat komerčně pro výrobu mátového oleje.

Listy máty peprné obsahují 1–2 procenta silice, jejíž hlavní složkou je mentol (asi 50 procent) a menthon (asi 10 procent). Dále obsahuje menthofuran, piperiton, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, kyselinu octovou a dalších přibližně 40 složek. Tyto látky přispívají k normální činnosti gastrointestinálního traktu, normálnímu trávení a funkci jater, normální funkci dýchací soustavy i k podpoře relaxace a imunity.