Benedikt lékařský, Čubet nať (Cnicus benedictus L.) - bylina

Původ byliny

Říká se mu různě – benedikt lékařský, čubet, krasovlásek či požehnaný bodlák. S posledním pojmenováním se pojí legenda o Karlu Velikém. Jeho armádě hrozila během bojů morová nákaza. Vojevůdce chtěl bitvu vzdát a stáhnout se, když se mu podle pověsti zjevil anděl a poradil mu, aby vystřelil šíp. Tam, kde dopadne, najde rostlinu, která jeho vojáky ochrání. A právě tam měl vyrůst čubet – bylina, jež si od té doby nese pověst „požehnané“.

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus L.) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Na první pohled zaujme poněkud divokým vzhledem. Má pevnou, větvenou lodyhu dorůstající do výšky 60 centimetrů, hluboce vykrajované listy se zubatými okraji a jemnými ostny a nápadné žluté květy, které připomínají malé střapaté bodláky. Celá rostlina působí robustně a trochu drsně, což dobře odpovídá její výrazně hořké chuti.

Přirozeným domovem benediktu je oblast Středomoří. Daří se mu především na slunných, sušších stanovištích s propustnou půdou. Najdete ho na kamenitých svazích, loukách nebo okrajích polí. Postupně se rozšířil i do dalších částí Evropy a dnes je pěstován také jako léčivá bylina na menších plantážích i v bylinkových zahradách.

Sklízí se především jeho nať, a to v období plného růstu, kdy obsahuje nejvíce cenných látek. Po sklizni je potřeba ho šetrně sušit při nízkých teplotách, obvykle kolem 30 °C, aby si zachoval typickou hořkou chuť i biologicky aktivní složky. Právě ty stojí za tím, že se benedikt po staletí objevuje v tradičním bylinkářství a byl součástí mnoha starých bylinných směsí podporujících trávení.

Nať benediktu obsahuje například:

• seskviterpenové laktony,
• flavonoidy,
• třísloviny,
• silice,
• slizové látky,
• minerální látky a stopové prvky.

Odvar z benediktu můžete v rozumné míře konzumovat po dobu 6-8 týdnů, poté radíme přestávku. Nedoporučujeme jej však těhotným ženám a lidem, kteří užívají medikaci snižující překyselení žaludku.