Dýňové pohlazení - ovocný čaj

Nálev a chuť čaje

Ovocný čaj Dýňové pohlazení dává po zalití horkou vodou světle červený nálev s příjemnou, sladce kořeněnou vůní. Pokud jde o chuť, můžeme ji popsat jako hřejivou, sladkou, se stopami dýně a dotekem skořice.

Původ čaje

Dvě ingredience jsou pro tento čaj určující – dýně a skořice. Pojďme si o nich tedy něco málo říct.

Dýně, patřící do čeledi tykvovitých, pochází z oblasti současného Mexika, kde ji původní obyvatelé pěstovali už před více než 7 000 lety. Odtud se rozšířila do celého světa a přizpůsobila se různým klimatickým podmínkám. Díky tomu na dýni dnes narazíme nejčastěji v mírném až subtropickém pásmu. K největším producentům dýní patří Spojené státy, Indie, Ukrajina, Rusko a Čína.

Jde o jednoletou rostlinu vyžadující dostatek slunce, tepla a vláhy. Popisovat, jak dýně vypadá, by bylo nošení sov do Atén, přesto zmiňme, že má kulatý až oválný tvar a může se vyskytovat v různých velikostech - od skutečně malých, dekorativních kousků po obří kusy vážící desítky kilogramů. Její slupka bývá pevná, nejčastěji je oranžová, žlutá a zelená, ale existují i bílé, modré nebo pruhované dýně. Uvnitř je dýně dutá, vyplněná měkkou dužinou oranžové či žluté barvy, která obsahuje oválná, plochá a jedlá semena. Dýně je nízkokalorická zelenina bohatá na vitaminy a minerály. Obsahuje například vitamin A, vitaminy C a E, vitaminy skupiny B, ale také draslík, hořčík, vápník a vlákninu. Jak dýni využít? Skvělá je k přípravě polévek, pyré, koláčů, smoothie a různých omáček.

Teď už zbývá jen přidat pár řádků o skořici, aromatické kůře stromu skořicovníku. Ten pochází z oblastí jihovýchodní Asie, konkrétně Srí Lanky, Indie a Číny. Dnes se pěstuje i v dalších tropických oblastech, ale Srí Lanka zůstává jedním z jeho hlavních producentů – zaměřuje se především na skořici pravou (Cinnamomum verum), zatímco Čína a Vietnam produkují převážně skořici cassia (Cinnamomum cassia), která má výraznější a ostřejší chuť. Skořici je možné sklízet v období dešťů, kdy je kůra stromů měkká a snadno se odděluje. Nejprve je potřeba odříznout mladé výhonky, které jsou zvenku zbaveny tenké kůry. Poté dělníci seškrábnou tenkou vnitřní vrstva kůry, tu srolují do typických skořicových svitků a suší na slunci. Nejcennější látkou obsaženou ve skořici je cinnamaldehyd. Dodává jí charakteristickou vůni a chuť. Kromě toho obsahuje eugenol, polyfenoly, malé množství vitaminů a minerálních látek (mangan, vápník, železo). Skořice se používá zejména v kuchyni jako koření do dezertů, nápojů či masových pokrmů, ale také například k výrobě kosmetiky.