LEVANDULE KVĚT (Flos lavandulae) - bylina

Nálev a chuť byliny

Medově zlatý nálev a intenzivní vůně. Hořká chuť, kterou ovšem i na jazyku přemůže typické aroma této rostliny.

Původ byliny

Málokteré místo dokáže v mysli vyvolat vůni. Ale Provence to se svou charakteristickou záplavou modrofialových krásek umí. Přestože je levandule lékařská jedním ze symbolů Francie, postupně se na levandulovou velmoc pasovalo Bulharsko, které z byliny vyrábí velmi žádaný olej.

Rostlina má původ v oblasti Středozemního moře, rozšířila se ale i mimo Evropu. V Egyptě byla například používána tradičně při mumifikaci již před 2500 lety. I když působí jako křehká květina, ve skutečnosti je to poměrně vytrvalý polokeř milující prosluněná místa. Květ připomíná fialový klas a svou omamnou vůní láká velké množství hmyzu, včetně včel. Med z levandule je znám svou výbornou chutí i krásnou barvou.

Latinský název Lavandula angustifolia pochází z výrazu “lavare”, což znamená “mýt se”. Levandule se totiž již od dob antického Říma přidávala do koupelí, a to nejen kvůli svým antibakteriálním a antiseptickým účinkům. Hlavní roli sehrávala její pronikavá, avšak příjemná vůně. To bylo žádoucí obzvláště později ve středověku, kdy se na hygienu příliš nedbalo.

Levandule znamená v řeči květin oddanost, štěstí a úspěch. Lidé si ji často věší ve svazcích do skříní a pokojů. Výborný je ovšem i nálev. Ten můžete pít samostatně či jej přidávat do čím dál oblíbenějších domácích limonád. Sušenou nať lze také přimíchat do jiných bylinných směsí, které tak snadno ozvláštníte. Odvar je skvělý i pro vnější užívání - do relaxačních koupelí, na obklady apod. Úžasná je taktéž v aromaterapii. Pokud máte předepsány utišující léky, konzultujte konzumaci levandule s ošetřujícím lékařem. V rozumné míře ji můžete pít až tři měsíce, pak doporučujeme pár týdnů přestávku.