MUIRA PUAMA - bylina

Nálev a chuť byliny

Odvar z kůry kořene této byliny chutná málo výrazně, je lehce štiplavý, bylinný. Barva je světle žlutohnědá, vůně velmi slabá.

Původ byliny

Muira puama (Ptychopetalum olacoides) je strom původem z Jižní Ameriky. Užívání kůry jeho kořenů bylo zaznamenáno u tradičních indiánských kmenů Brazílie. Rozšíření byliny do Evropy přineslo další možné využití. 

Samotná rostlina dosahuje přibližně 5metrové výšky, kvete drobnými bílými květy vonícími podobně jako jasmín. Listy jsou zhruba 3 centimetry dlouhé. Velmi tvrdý a vláknitý kořen je uvnitř světle hnědý. Na trh se dodává ve formě drti nebo jako prášek. Objevuje se pod názvy marapuama, marapama, mauirata, pau-Homen nebo Potenzholz.

Příčiny účinnosti byliny začali vědci zkoumat až v roce 1920. Záhy zjistili, že kořen a kůra jsou bohaté na mastné kyseliny a estery mastných kyselin (např. kyselina behenová), esenciální oleje, rostlinné steroly, terpeny (včetně lupeolu) a alkaloid, který pojmenovali muirapuamin. Farmakologické vlastnosti byly předmětem dalších studií v letech 1960 a 1980.

Uživatele Muira puamy by mělo zajímat, že většina jejích aktivních složek není rozpustná ve vodě. Proto je nanejvýš vhodné připravit si z byliny speciální tinkturu na bázi alkoholu. Receptů lze dohledat několik, my vybíráme například tento:

• Vložte 4 lžíce Muira puama do ½ litru vodky a vařte 15-20 minut.
• Užívejte 2-4 ml tinktury 2x denně, například přidáním do sklenice teplé vody s citronem.

Muira puama není určena pro těhotné ženy a děti přesto, že podle dostupných zdrojů nejsou známy žádné kontraindikace nebo lékové interakce.