SIBIŘSKÝ ŽENŠEN KOŘEN (Eleutherococcus senticosus) - bylina

Nálev a chuť byliny

Odvar z žen šenu má světle žlutou barvu a mírnou, hořkosladkou chuť. Vůně je dřevitá, ničím zvláštním specifická.

Původ byliny

Hned na úvod je potřeba zmínit, že v názvosloví „žen šenů“ existují jisté záludnosti. Velmi přesně je rozlišuje tradiční čínská medicína, která pracuje s rostlinami Panax ginseng (nazývaný žen šen pravý, všehoj pravý, všehoj ženšenový, žen šen čínský, korejský, asijský), Panax quinquefolius (nazývaný žen šen pětilistý, všehoj pětilistý, žen šen americký) a Eleutherococcus senticosus (nazývaný eleuterokok ostnitý, všehojovec ostnitý, akantopanax ostnitý, žen šen sibiřský).

Čínsky znamená žen šen „člověčí kořen“, tvarem se totiž může podobat lidskému tělu. Patří k uctívaným proprietám, které se zhusta objevují také v bájích a pohádkách. Údajně přivolávají lásku, zdraví, krásu, ale taky peníze a potenci. Jejich pálením se odhánějí zlí duchové, anulují uřknutí a kletby. Kořen žen šenu prý dokonce plní přání, když na ně intenzivně myslíte svíraje ho v dlani a pak ho vhodíte do proudící vody.

Pravý žen šen využívali lidé už ve 4. století před naším letopočtem. Protože byl a stále je velmi nedostupný a tedy vzácný a drahý, je nahrazován žen šenem sibiřským, který se vyhledávanými vlastnostmi od pravého neliší.

Eleuterokok ostnitý jinak také čertův kořen nebo sibiřský žen šen je rozšířený ve východní Asii, zejména na východě Ruska, severovýchodě Číny, v Japonsku a Koreji. Jde o nenáročnou trvalku dorůstající až 2 metrů s eliptickými listy a světle šedou kůrou. Rostliny nesou buď samčí, samičí nebo oboupohlavné květy, plodem jsou vejčité nejedlé bobule. Obsahují tisíce semen, která klíčí až druhým rokem. Sibiřský žen šen se rozmnožuje zároveň oddělky kořenů.

Jsou to právě kořeny, pro něž je rostlina tak populární. V 50. letech 20. století vědci potvrdili, že je lze používat jako náhražku pravého žen šenu, neboť obsahují stejné látky. Není bez zajímavosti, že ty se nacházejí také v listech. Kořeny sibiřského žen šenu se sbírají koncem září a suší při teplotě do 70 ⁰C.