Sváteční chvíle - rooibos

Nálev a chuť čaje

Čaj Sváteční chvíle má po zalití horkou vodou tmavě mahagonovou barvu a velmi příjemnou, medově sladkou vůni. V chuti zaujme smetanová hladkost kombinovaná se svěžestí pražených jablíček a korunovaná skořicovým závěrem. Výsledná kompozice působí mimořádně harmonicky - díky tomu, že směs neobsahuje čajové lístky, je bez jakékoli trpkosti.

Původ čaje

Jediné místo na světě, kde roste rooibos, je Cederberg. Hory na jihozápadě Jihoafrické republiky jsou pokryty jehličnatými stromy podobnými cedrům. Kromě nich návštěvníka uchvátí také výrazné skalní útvary, z nichž některé zdobí malby původních obyvatel – Křováků.

Byli to právě Křováci, kteří údajně rooibos „objevili“. Sklízeli lístky a větvičky keře s botanickým názvem Aspalathus linearis a připravovali z nich velmi chutné bylinné odvary. Jejich počínání zaujalo v roce 1772 botanika Carla Thunberga, který tento zvyk přinesl do rodin kapsko-nizozemských osadníků. O dvě století později se do historie rooibosu zapsal Benjamin Ginsberg, syn ruského přistěhovalce obchodujícího s čajem, a rooibos začal prodávat jako „bylinný horský čaj“. Zájemců o tajemství využití Redbush Tea, jak se rooibosu také říká, byla celá řada. Farmáři zkoumali zajímavý proces jeho rozmnožování (semena, jejichž klíčovost zvyšují požáry, roznášejí mravenci), baristé z něj vyrobili první čajové espresso na světě. Takzvané červené cappuccino si dodnes můžete objednat v jihoafrických kavárnách.

Proč je kolem rooibosu tolik povyku? Kromě lahodné chuti svým konzumentům učaruje vysokým obsahem antioxidantů, vitaminu C a minerálních látek jako sodík, draslík, vápník. Co v něm ale nenajdeme, je tein, proto ho skvěle snášejí i malé děti a je vhodný pro všechny věkové kategorie a snad všechny situace. Rooibos si dopřávají aktivní sportovci, studenti připravující se na zkoušky, kojící maminky i senioři.

Ještě zmiňme, jak se vlastně rooibos sklízí a zpracovává. Větvičky s jehlicovitými lístky je potřeba v kopcích Cederbergu ostříhat a dopravit ke speciálním linkám. Ty materiál nasekají na drobné kousky, dělníci ho nahrnou do hromad a nechají kvasit. Jakmile začne rooibos vonět a změní barvu (ze zelené na mahagonově hnědou), je fermentace u konce. Následuje sušení pod přímým jihoafrickým sluncem, třídění a balení.