Tropické ovoce - ovocný čaj

Nálev a chuť čaje

Z ovocného čaje Tropické ovoce připravíte nápoj zlatavé barvy, s velmi příjemnou, sladce ovocnou vůní. Chuti vévodí tóny jahod, kiwi, ananasu a papáji. Celková kompozice tedy vyznívá harmonicky a svěže.

Původ čaje

Jaké ovoce vlastně v tropech roste? Když se podíváme na země jako Brazílie, Indonésie, Thajsko, Kolumbie nebo Filipíny, objevíme plantáže banánovníků, pomerančovníků, manga, papáji, ananasovníků, ale i kokosových ořechů nebo avokáda. Pokud bychom chtěli nasbírat všechny ingredience do tohoto čaje, na jednom místě bychom nepochodili. Tak schválně, podívejme se třeba na dračí ovoce (pitahayu), kiwi a ananas.

Pitahaya, známá také jako dračí ovoce, je plod kaktusu z rodu Selenicereus. Ten pochází z jižního Mexika, Guatemaly, Kostariky a Salvadoru, dnes se pěstuje třeba v Asii, Austrálii a Karibiku​. Jestli jste ještě neviděli popínavý kaktus, zkuste si představit pitahayu. Má trojúhelníkové, masité popínavé stonky, které mohou dorůst až do délky několika metrů, a kvete velkými, vonnými květy. Ty se však otevírají pouze na noc, během následujícího dne vadnou. Plodem kaktusu jsou bobule s tuhou slupkou a několika šupinami. Váží kolem 500 gramů a to nejzajímavější samozřejmě dobře schovávají – sladkou, šťavnatou dužinu se stovkami malých černých semínek.

Dračí ovoce nejen báječně chutná, obsahuje i vitamin C, železo, vlákninu a flavonoidy. Obvykle se konzumuje čerstvé, vyrábí se z něj ale i džusy, džemy a podobně. Kiwi je doma na Novém Zélandu, v Itálii, Číně, Chile a Kalifornii. Podobně jako dračí ovoce je plodem popínavky, tentokrát však nejde o kaktus, nýbrž rostlinu s velkými, oválnými listy. Její jméno? Actinidia deliciosa. Kvete bílými nebo krémovými květy, plody jsou oválné, pokryté hnědou chlupatou slupkou a mají zelenou dužinu s černými semínky uvnitř​. Právě podle slupky farmáři poznají, že přichází čas sklizně – když kiwi dozraje, změní barvu ze zelené na hnědou.

Kdo si čas od času kiwi dopřeje, doplní svůj jídelníček o vitaminy C, K a E, draslík a kyselinu listovou. A to jistě není k zahození. Toto ovoce je nejlepší jíst čerstvé, hodí se do salátů, dezertů, lze z něj vyrobit džusy, džemy, může se i sušit.

Do třetice se podívejme na zoubek ananasu. Původním stanovištěm jsou oblasti mezi jižní Brazílii a Paraguayí. Protože je ale velmi oblíben, věnují se jeho pěstování farmáři v Thajsku, na Havaji, v Indii i třeba na Filipínách. Rostlina ananasu má tvrdé, špičaté listy, které vyrůstají ze středu růžice a mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Listy jsou zelené s ostrými trny po okrajích. Ananas kvete růžovo-fialovými květy, které se postupně přeměňují na plod tvořený jednotlivými bobulemi. Ty srůstají do jednoho celku.

Ananas je bohatý na vitaminy, zejména vitamín C, a minerály jako je mangan. Obsahuje také bromelain, enzym, který pomáhá při trávení bílkovin a má protizánětlivé účinky. Ananas se konzumuje hlavně čerstvý, konzervovaný, sušený nebo jako džus. Díky své sladké chuti je používán do dezertů, salátů, nápojů a dokonce i jako příloha k masovým pokrmům.