Damiana - bylina

Nálev a chuť byliny

Velmi příjemná bylinková chuť, lehce citronová, doprovázená podobně uklidňující vůní - taková je Damiana. V závěru můžete objevit i slabou hořkost doprovázenou nasládlostí. Není neobvyklé, že se doporučuje doslazení medem. Nálev má jantarovou barvu.

Původ byliny

„Naše“ Damiana je původem z Mexika, ale dlužno dodat, že se vyskytuje také v Kalifornii, Texasu a jiných tropických oblastech Ameriky. Ačkoli je USA její přirozenou domovinou, je kvůli mírným omamným účinkům v některých jeho státech zakázaná.

Mexičtí domorodci, zejména se hovoří o mayských indiánech, používali rostlinu k výrobě nápojů lásky. Do Evropy ji údajně začal dodávat španělský misionář Jesús Maria de Salvatierra. V jeho vlasti byl odvar z Damiany často podáván ženám hodinu před milováním, aby umocnil jejich prožitky.

Damiana čili Pastala rozprostřená (Turnera diffusa) je asi třímetrový keř brazilských a mexických savan, dnes se pěstuje také v Africe. Kvete malými žlutými květy, které voní podobně jako heřmánek. Chutnají ale hořce. Jeho dvoucentimetrové listy jsou oválné, na líci světlé, na rubu pýřitě žilnaté. Plodem jsou 2-4 cm velké tobolky s tvrdou skořápkou, sladké jako fíky.

Pro nálevy a odvary se používají sušené listy Damiany. Často se doporučuje kombinovat je například s listy Ginkgo. Damiana bývá také přidávána do mexického likéru, koktejlu margarita, případně se kouří. Naložením sušené Damiany do vína na 2 týdny lze připravit nápoj, který zajistí příjemný večer pro 2.

Odvaru z Damiany by se měly vyhýbat těhotné ženy a děti, i osoby léčené antidiabetickými preparáty.