Herbář a účinky třešně

Pro někoho první zdolaný strom, pro jiného kompot z babiččiny spíže nebo voňavá bublanina vytažená z trouby. Tak jako tak, třešně jsou lákavou předzvěstí léta, a to jsme ještě nezmínili jejich zdravotní benefity.

Vzhůru na ně:

• tlumí bolesti spojené s artritidou a migrénami,

• prospívají kardiovaskulárnímu systému a doporučují se při anémii,

• prohlubují spánek,

• zvyšují obranyschopnost a jsou významným zdrojem antioxidantů,

• působí blahodárně na játra a ledviny,

• srovnávají zažívání,

• snižují krevní tlak,

• jsou užitečné při hubnutí,

• urychlují regeneraci svalů po zvýšené fyzické námaze,

• zpomalují projevy předčasného stárnutí a vyživují pleť i vlasy.

Rozkošatělý strom původem z oblasti Malé Asie byl hojně rozšířen hlavně za dob antického Říma. Dnes můžete třešeň nalézt téměř po celé Evropě a také u nás je oblíbenou součástí mnoha zahrad a parků.

Kvete přibližně do května a od června do srpna se pak můžete těšit z jejích sladkých plodů nejčastěji sytě červené barvy. Třešně mají tvar srdce a uvnitř šťavnaté dužiny ukrývají poměrně velkou pecku. Na jednom stromě se jich může urodit až neuvěřitelných 7000. Ovoce je ovšem velmi citlivé na povětrnostní podmínky a také lákavé pro škůdce, ať už se jedná o ptáky či hmyz.

Jsou ohromně bohaté na všemožné vitamíny a zdraví prospěšné látky. Za zmínku určitě stojí vápník, draslík, popř. barvivo antokyan, u kterého se zkoumala souvislost se zlepšením citlivosti organismu na inzulin.

Plody se mohou jíst syrové, ale narazíte na mnohé úpravy - od zamražených či zavařených po usušené. Sirupy a kousky třešní se přidávají do nápojů pro osvěžení chuti. Díky velmi účinné absorpci tepla se využívají i pecky, které se vkládají do pytlíčků a přikládají na bolestivá místa. Nadměrná konzumace může vést k střevním obtížím, jinak se ale nemusíte bát žádných vedlejších účinků.