Komonice lékařská nať - bylina

Nálev a chuť byliny

Nálev z natě komonice lékařské je světle žlutý, vůní připomíná letní louku. Chuť je bylinná, intenzivní.

Původ čaje

Ve starých herbářích najdete komonici lékařskou (Melilotus officinalis) pod názvy lucerna, medový jetel, koňský jetel nebo včelí bylina. Všechny odpovídají buď jejímu vzhledu, nebo použití. Má žluté květy, milují ji včely a často ji najdeme na koňských pastvinách. Dlužno dodat, že hospodářským zvířatům zrovna nechutná.

Dvouletá rostlina dosahuje přibližně do metru a půl, má trojčetné listy a jak jsme zmínili, žluté květy. Protože patří do čeledi bobovité, mohou připomínat květy akátu nebo čilimníku. Jakmile jsou opyleny, vytvářejí lusky šedohnědé barvy obsahující pár semen.

Komonice lékařská je v našich končinách jako doma, narazit na ni můžeme také v Asii, do Jižní Afriky či Ameriky byla zavlečena. Obvykle roste na suchých lokalitách, v nížinách. Její květy lákají včely, zaručuje jim dostatek potravy, proto ji včelaři jako nektarodárnou a pylodárnou bylinu s oblibou vysazují. Kvete od června do září.

K základním látkám, které definují vlastnosti komonice lékařské, patří kumarin a melitolin. Je zajímavé, že kumarin odpuzuje hmyz a také některé hlodavce. Nás ale jistě víc potěší jeho sladká vůně (ne nadarmo je využíván coby součást parfémů) a zároveň zapojení do chemických reakcí, během kterých dochází ke snížení srážlivosti krve.

Proč je komonice mezi bylinkáři tak populární? Požívání odvarů z její natě má příznivý vliv na normální činnost jater, cévní soustavy i tkání. Ovšem vyrobit z ní můžete třeba i komonicové víno, masti, obklady nebo tinkturu.

Ovšem pozor – bylině by se měli vyhnout lidé s poruchou srážlivosti krve.