Kurkuma s višní - zelený čaj

Nálev a chuť čaje

Kurkuma s višní – zelený čaj dává po zalití horkou vodou nálev sytě žluté barvy. Jak by ne, když obsahuje kurkumu. Kromě prospěšného koření jsou v této směsi taky zelený čaj a ovoce. Od chuti tedy můžete očekávat svěžest, sladkost, nádech třešní a lehkou stopu růžových okvětních lístků. Vůni lze popsat jako ovocnou, jemnou.

Původ čaje

O zeleném čaji píšeme rádi. Fascinuje nás totiž jak svou chutí, tak účinky i nepřeberným množstvím variant. V tomto případě jsme zvolili kvalitní lístky s chutí plnou, bohatou. Odkud čaj pochází a jak se vlastně sklízí? Přečtěte si…

Zelený čaj se získává z listů čajovníků čínských (Camellia sinensis), které původně rostly ve východní Asii, na indickém subkontinentu a v jihovýchodní Asii. Dnes je rostlina pěstována v tropických a subtropických oblastech po celém světě včetně Číny, Japonska, Indie, Srí Lanky a dalších zemí. Čajovníky se ale pěstují i v Evropě, konkrétně třeba na Azorských ostrovech a v Gruzii​.

Jde o stálezelené keře nebo malé stromy dorůstající obvykle do 1-2 metrů (v případě, že jsou určeny ke sklizni listů). Listy jsou tmavě zelené, lesklé, měří 4-15 centimetrů. Čajovníky kvetou bílými kvítky se žlutými středy.

Listy k výrobě zeleného čaje sklízejí farmáři většinou ručně. Jde o proces náročný, vyžadující dlouhou praxi a šetrný přístup. Nejčastěji se škubou mladé, světle zelené listy s bílými chloupky na spodní straně. Obsahují totiž nejvyšší koncentraci prospěšných látek. Sklizeň probíhá třikrát ročně, někdy i čtyřikrát. Po naškubání je potřeba listy nechat chvilku zavadnout a pak rychle zpracovat. Obvykle fermentací, tvarováním a sušením. Čaj (máme na mysli zelený) obsahuje široké spektrum biologicky aktivních látek. Jmenovat můžeme samozřejmě kofein (tein), L-theanin, polyfenoly (silné antioxidanty), vitamin C, zinek, mangan, draslík a kyselinu listovou.

Teď už jen chybí zmínit i kurkumu – druhou významnou složku směsi Kurkuma s višní – zelený čaj. Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) je tropická rostlina původem z jižní Asie, kde se pěstuje po tisíce let. Na klimatické podmínky má specifické nároky – vyžaduje teplé a vlhké lokality s dostatkem srážek a nejméně 6 hodinami slunečního světla denně. Dokáže se ale přizpůsobit i částečném stínu. Dorůstá výšky až jednoho metru, má dlouhé, úzké listy s bílými nebo zelenými květy. Nejzajímavější jsou její podzemní oddenky nazývané rhizomy. Mají jasně oranžovou barvu a vyrábí se z nich koření – kurkuma.

Oddenky je zapotřebí ze země opatrně vykopat, aby nedošlo k jejich poškození. Následuje očištění, případně oloupání, sušení a teprve pak mletí na jemný prášek​. Kurkuma obsahuje několik bioaktivních látek, z nichž nejvýznamnější je silný antioxidant kurkumin. Najdeme v ní ale také esenciální oleje, vitamin C, některé vitaminy skupiny B a železo, mangan i draslík​.