MARALÍ KOŘEN (Rhaponticum carthamoides) - bylina

Nálev a chuť byliny

Zemitá orientální vůně nálevu je doprovázena lehkou hořkostí ukrytou za bylinnou chutí.

Původ byliny

Na Sibiř je cesta dlouhá a příliš zajímavostí z říše flóry tam člověk nečeká. A hle, přece jen má tato nehostinná krajina co nabídnout. Parcha saflorovitá je totiž na území permafrostu jako doma. Její latinské jméno zní Rhaponticum carthamoides, ale u nás i ve světě je známá jako maralí kořen. Aby toho nebylo málo, někdy se jí také říká ruská leuzea či leuzea rhapontica.

Ať už ji pojmenujete jakkoliv, vždy se bude jednat o statnou bylinu vzhledem připomínající bodlák. Může dorůst až do výšky 180 cm. Její květy jsou světle fialové a mají trubkovitý tvar. Kořen je krátký a dřevnatící s velmi podmanivou vůní.

Přirozeným prostředím jsou pro ni horské oblasti a lesy jižní Sibiře, Kazachstánu a Mongolska. Zde ji objevili jako první lovci. Všimli si totiž zvláštních účinků na jeleny, kteří se krmili maralím kořenem. Pravidelně si tuto pochoutku volili, když se chystali na boj s jiným samcem a potřebovali dodat sílu a energii.

Netrvalo dlouho a sušený nasekaný kořen si získal pro svůj přínos oblibu i mezi lidmi. Velmi populární jsou tinktury a nálevy. Nedoporučujeme ho malým dětem a těhotným či kojícím ženám.