

Ukotvěte svou vitalitu i vášeň

Povzbudí libido, zvýší plodnost
Poléhavá rostlina mívá maximálně 60 centimetrů, eliptické listy a žlutý, pětičetný květ, stonky jsou hustě chlupaté. O co úsporněji se ukazuje na povrchu, o to rozvětvenější je pod zemí. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) totiž zarůstá místa suchá a nehostinná, jako jsou stepi, písky a polopouště. Jeho kořeny tedy musí být dlouhé, husté a jemné, aby pochytaly co nejvíce vláhy. Když už jsme u rozšíření, pak dodejme, že kotvičník zemní je doma zřejmě v Japonsku, Číně či na Srí Lance. Dnes ale roste v Asii, Austrálii, Africe, Americe i Evropě. Obývá teplý, mírný pás a tropické oblasti. Jde o bylinu invazivní, obydlující jako jedna z prvních půdy chudé na živiny. A daří se jí to náramně. Například na jihu Austrálie ke kotvičníku přistupují už jako k plevelu.
Největší popularitu si kotvičník získává díky protodioscinu - látce, která způsobuje zvýšení sexuální aktivity díky urychlení toku krve do pohlavních orgánů. Údajně asi 30 procent žen a 15 procent mužů trpí poruchou hypoxické sexuální touhy, což může souviset se současným životním stylem většiny populace vyspělých zemí. Několik studií sledujících změny v životě těchto osob při pravidelné a dlouhodobé konzumaci kotvičníku prokázalo jeho pozitivní vliv na libido a uspokojení ze sexu.
Vědci provedli také klinické studie zaměřené na mužskou neplodnost. Jeden závěr potvrdil zlepšení kvality spermií po 60denním užívání kotvičníku, další hovoří zároveň o vyšším počtu spermií u mužů, kteří kotvičník konzumovali po dobu 12 týdnů. Časopis Cryobiology v roce 2017 publikoval zprávu, že ve výzkumu založeném na kritériích Světové zdravotnické organizace byly prokázány ochranné účinky kotvičníku zlepšující pohyblivost a životaschopnost lidských spermií, což může být způsobeno jeho antioxidačními vlastnostmi. Citujme: „Tribulus terrestris může být použit jako bezpečná terapeutická alternativa k současným modalitám pro léčbu dysfunkce motility u mužů“. Vliv na ženskou plodnost dosud studován nebyl.
Od močových cest přes horečku, šedivění a nádory
Mimo výše zmíněné účinky se kotvičník zemní může směle chlubit například schopností zabraňovat tvorbě ledvinových kamenů a předcházet tak poškození ledvin. Funguje také coby diuretikum. Historie ukazuje na indikaci při otocích a hromadění tekutin (edémy) i infekcích močového systému. Některé národy ho zase podávají při horečkách všeho druhu.
Bez zajímavosti nejsou ani další popsaná používání kotvičníku – ke snižování hladiny cukru v krvi k mírnění bolesti zejména v případech artritidy a fyzického poranění kloubů i kostí. Studie dále naznačují schopnost kotvičníku stimulovat melanocyty ve vlasových folikulech a tedy předcházet šedivění vlasů.
Experti samozřejmě sledovali působení kotvičníku i v případě nádorových onemocnění. Výsledky testování na hlodavcích jsou povzbudivé - výzkumy na úrovni buněk poukazují na buněčnou smrt v nádorových buňkách jater, prostaty a prsu při aplikaci výtažku z kotvičníku.
Sportovci by měli být při výběru opatrní
Na sílu kotvičníku mnohdy sázejí nejen lidé toužící založit rodinu, ale také sportovci. Mužům s nízkou hladinou testosteronu by ji mohl totiž umět vyrovnat. Ovšem důkazy, že tomu tak skutečně je, jsou zatím slabé. Profesionální sportsmeni by měli být při užívání tobolek a extraktů založených na kotvičníku opatrní – často totiž bývají kontaminovány anabolickými steroidy. Růst svalové hmoty tak může být vykoupen nadbytkem některých sporných látek v těle.
Jak kotvičník ke jménu přišel
Setkání s kotvičníkem zemním dokáže pěkně zabolet. Nízká, jednoletá bylina totiž plodí tvrdé plůdky se dvěma ostny po stranách. Jsou postrachem bosochodců, cyklistů, ale i zvířat. Plody připomínají hlavu kozy nebo býka a na jeho rohy nechce šlápnout nikdo. Není tedy divu, že si vykoledoval mnoho místních lidových názvů – od kozí hlavy přes ďáblův trn až po ďábelské řasy.
Řecké slovo τρίβολος, ze kterého je jméno odvozeno, znamená něco jako vodní kaštan. V latině zní tribulus, což původně odkazovalo ke „špičaté zbrani“. Není bez zajímavosti, že v Tanzanii a Zairu byly plody kotvičníku skutečně používány ve zbraních sloužících k usmrcení oběti. Stačilo je pomazat šťávou z bobulí keře rodu Acokanthera s toxickým účinkem pro srdce. V medicíně Siddha je kotvičník známý jako tamil nebo nerunjil, ajurvéda ho označuje podle semen za „kopyto krávy“ – gokshura, protože malé trny často kravám na pastvě uvízly kopytech. Kašmírština ho nazývá mitser kaend, čínská medicína pak bai ji li.
Čaj vždy čerstvý
K udržení či posílení vitality je nejvhodnější použít sušenou bylinu, bez přidaných látek. Stačí zalít 1 čajovou lžičku kotvičníku asi 2,5 deci vody o teplotě 100 °C a nechat 15 minut luhovat. Takto připravený nápoj popíjejte 2 až 4krát za den, vždy čerstvý.