ACHIOTE - bylina

Nálev a chuť byliny

Achiote dává světle žlutý nálev příjemné, sladce bylinkové vůně. Chuť je velmi jemná, decentní, bylinná a nasládlá.

Původ byliny

Keř čeledi Bixaceae je rozšířen v Peru, Brazílii, Kolumbii a Mexiku. Místní indiánské kmeny využívají jeho listů i plodů nejen ke konzumaci a přípravě nápojů, ale také jako barvivo. Rostlinu dosahující 5-10 metrů můžeme najít pod názvy anatto, achoitec, achiotl, achote, kham thai, unane, uruku, urucuru a mnoha dalšími.

Latinské druhové jméno získala rostlina od svého objevitele Carla Linné. Orellana odkazuje ke španělskému průzkumníkovi Amazonie Francisco de Orellana. Jméno Achiote pochází z domorodého názvu keře āchiotl.

Achiote (Bixa Orellana) má lesklé vejčité listy, kvete obvykle růžovými květy a bohatě plodí. Právě plody podobné malým červenooranžovým srdíčkům, jsou zdrojem přírodního barviva. Konkrétně jejich slupka, kterou indiáni používali k malování těla nebo barvení tkanin. Pasta vzniklá máčením semen ve vodě se v kulinářství uplatňuje jako náhražka drahého a vzácného šafránu.

Na jednom keři může dozrát až 270 kilogramů plodů. Sušená semena, která obsahují, lze využít k dochucení pokrmů. V Mexiku se tak dělo velmi zřídka, protože barvou připomínala krev. Celá rostlina byla proto vnímána jako posvátná.

Hlavními exportéry Achiote jsou dnes země Jižní Ameriky, Střední Ameriky, Karibiku, Afriky a také Indie a Srí Lanka, kam byl keř přivezen v 17. století Španěly. Roční světová produkce je odhadována na 10 tisíc tun.

Blahodárné schopnosti má jak odvar z listů, tak výtažek z kořenů i ze semen.