Lapacho Matto Grosso

Nálev Lapacha

Kůra ze stromu Lapacho se musí pět minut povařit a pak asi dvacet minut louhovat. Nálev je ve výsledku zbarven do měděna. Vůně je dubová, mírně vanilková s citronovým dozvukem.

Původ Lapacha

Že Lapacho ještě neznáte? To je veliká škoda. Jakmile se totiž o této úžasné rostlině dozvíte víc, budete ji chtít mít doma. Stejně jako lidé ve Střední a Jižní Americe i jinde na světě. Ti všichni totiž dobře vědí, že jeho vnitřní kůru používali už jejich prapředci, kdykoli se objevily obtíže.

Latinský název Tabebuia se poprvé v literatuře objevil v roce 1803, kdy ho použil António Bernardino Gomes, portugalský lékař, vědec, chemik a botanik, spoluzakladatel Institutu pro očkování, člen Královské akademie věd v Lisabonu a první člověk, který otevřel cestu k terapii malárie chininem. V Portugalsku ho navíc díky jeho objevům považují za patrona dermatologie. Rodové jméno odvodil z mluvy indiánského kmene Tupi, který stromu říká „tacyba bebuya“, tedy mravenčí dřevo. Když strom uhyne, stává se totiž jeho dřevo domovem mnoha mravenců.

Menší zmatek vznikl se zařazením jednotlivých druhů pod tento rod, většinu nedorozumění však objasnil v roce 1915 lord Nathaniel Britton. Zatím poslední soupis druhů provedl a v roce 1992 publikoval Alwyn H. Gentry a zahrnul do něj 99 druhů a 1 hybrid.
Nás však speciálně zajímá jeden z jeho druhů – Lapacho čili Tabebuia impetiginosa. Lapacho je Evropanům známo už z dob Vikingů, kteří ho na svých cestách měnili za cennosti ze starého kontinentu. Stálezelený strom s výraznými červenými a fialovými květy roste v pralesích Argentiny, Paraguaye a Brazílie. Dorůstá 15-20 metrů a dožívá se až 700 let. K jeho dalším identifikačním znakům patří hladká kůra a masožravost – jeho květy se „živí“ hmyzem. Dřevo je velmi odolné a tvrdé, používá se ve stavebnictví i k výrobě předmětů denní potřeby včetně luků.

Vnitřní kůra Lapacha je bohatá na lapachol a beta-lapachol. Jde o fenolovou sloučeninu, chemicky derivát vitaminu K. Přítomny jsou také flavonoidy, chinony, saponiny a další látky. Právě na ně se tradiční amazonské kmeny spoléhaly při potřebě tišit bolest, hojit rány, uklidňovat mysl.

K nálevu pro vnější použití se využívá vnitřní kůra stromu. Lze ji získat citlivým odběrem, který strom nijak nepoškozuje. Po snesení je kůra uložena v tmavé a suché místnosti, kde vysychá. Je očištěna od listí a zbytků větviček a dosušena proudícím vzduchem. Předtím, než je Lapacho zabaleno do speciálních pytlů z juty a opatřeno číslem šarže, odeberou se vzorky pro chemickou analýzu.

Lapacho je známé také pod portugalským názvem Pau D´Arco nebo Taheebo a Ipe Roxo.